.png)
Úvod: Když chybí lidé, ale systém brzdí řešení
Nedostatek pracovních sil je v Česku dlouhodobým tématem. Podle Hospodářské komory tuzemským firmám chybí přibližně 250 tisíc pracovníků, což se promítá do výroby, služeb i strategických odvětví.
Paradoxně se přitom v prvním pololetí letošního roku z Česka vystěhovalo více lidí, než kolik jich přišlo. Největší podíl tvořili ukrajinští občané, kterým často vypršela dočasná ochrana nebo povolení k pobytu.
V podcastu Agenda Seznam Zpráv popisuje partner advokátní kanceláře Spring Walk Jaroslav Zeman, proč je proces zaměstnávání cizinců v praxi tak komplikovaný a proč současná právní úprava nedokáže reagovat na skutečné potřeby trhu.
1. Komplexní procesy a nutnost osobního podání
Základní problém spočívá v tom, že většinu úkonů musí žadatel o pobyt či pracovní povolení vyřídit osobně a fyzicky.
Podle Jaroslava Zemana tak zahraniční pracovníci i jejich budoucí zaměstnavatelé narážejí na:
- povinnost osobní účasti při podání žádosti,
- nutnost předkládat dokumenty v listinné podobě,
- složitou orientaci v celém řízení,
- omezené kapacity ambasád a úřadů.
V praxi to znamená výrazné prodlevy, nečekané zpoždění a často i nemožnost zahájit pracovní poměr v plánovaném termínu.
2. Kvóty: často rychle naplněné nebo vůbec nevypsané
Firmy, které mají konkrétního zahraničního kandidáta vybraného, často narazí na další zásadní překážku – kvóty pro jednotlivé země.
Pokud pochází pracovník z země, která v daném období kvótu nemá, nebo je již kvóta vyčerpaná, žádost o zaměstnaneckou kartu není možné podat.
To vede k absurdním situacím:
„I když najdete skvělého kuchaře na Srí Lance, a chcete ho zaměstnat v České republice, kvóty vám to nemusí umožnit,“ upozorňuje Jaroslav Zeman.
Zaměstnavatelé tak často ztrácejí kvalitní kandidáty jen kvůli administrativnímu omezení, které nereflektuje reálnou situaci na trhu.
3. Modrá karta a programy pro vysoce kvalifikované pracovníky
Modrá karta je určena především pro pracovníky s vysokou kvalifikací – manažery, inženýry či vědce. V Česku je vyřizování Modrých karet rychlejší než zaměstnaneckých karet a zároveň nepodléhá kvótám.
Přesto je její využití nízké. Důvodem je zejména:
- povinnost nabídnout vyšší mzdu než u zaměstnanecké karty,
- administrativně obdobný proces,
- nízké povědomí a vyšší nároky na dokumentaci.
Jednodušší situaci mají IT odborníci v rámci programu Digitální nomád, který umožňuje relativně efektivní přesun do ČR. Tento program je ale úzce zaměřený a nepomůže většině odvětví, která dnes pracovníky nejvíce postrádají.
4. Inspirace ze zahraničí: proč Polsko zvládá proces rychleji
Jaroslav Zeman upozorňuje, že řada okolních států dokáže pracovní povolení zpracovat rychleji a pružněji.
Polsko je příkladem země, která administrativu výrazně zjednodušila:
- cizinci mohou v rámci krátkodobého víza požádat o dlouhodobé pracovní povolení přímo na místě,
- proces je méně formalistický a více digitalizovaný,
- reakční doba úřadů je kratší.
V Česku takové řešení zatím legislativa neumožňuje, což firmám komplikuje plánování a snižuje jejich konkurenceschopnost.
5. Legislativní změny: šance na zrychlení procesu
Nová legislativa by měla přinést:
- vyšší kontrolu pracovních agentur,
- redukci nelegálních zprostředkovatelů,
- větší transparentnost systému,
- zjednodušení některých procesů.
Jak rychle a efektivně se podaří změny implementovat, bude zásadní pro celé podnikatelské prostředí.
Závěr: Český trh potřebuje lidi – a rychlejší procesy
Česko stojí před jasnou výzvou: firmy potřebují pracovníky a zahraniční kandidáti chtějí pracovat. Současný systém však často brání spojení obou stran.
Zrychlení administrativy, digitalizace a flexibilnější přístup by mohly přinést nejen vyšší konkurenceschopnost pro české podniky, ale také stabilnější pracovní uplatnění pro tisíce lidí.
Celý podcast si určitě poslechněte ZDE!
